Lesní zkoušky 21.07.2012 Lhenice
Dnes jsme se s Aranem a v obvyklé sestavě posílené o Lucku Novotnou vydali směr Vodice, kde byl stejně jako v loni sraz na LZ. Počasí oproti původní předpovědi, která říkala, že bude celý den pršet bylo pěkné. Pršet začalo až večer na nástupu. Ke zkouškám nastoupilo pět ohařů a deset psů malých (nebo lépe ostatních) plemen. Ohaři byli opravdu rozmanití německý kraťák, vizsla, výmarský ohař, italský ohař a irský setr. My jsme si vylosovali číslo jedna, ale vzhledem k tomu, že se losovalo před každou vlečkou a barvou tak se pořadí nastupujících během dne dost měnilo. Na ohrádku jsme tedy nastoupili první a během cvičení i nácviků Aran lišku ověřoval, ale vzal a přinesl, takže jsme doufaly ve známku 3. Zde se nám opět jako už po několikáté na zkouškách potvrdilo, že se nedá počítat s ničím a musela jsem Aranovi dát povel, takže jsme od ohrádky odcházeli se známkou 2. Za což jsme byly samozřejmě také moc rády. Po té následovalo rozlosování na vlečku s liškou, kde jsme byli až poslední. Tato disciplína se dost protáhla, protože italský ohař a irský setr vlečenou lišku v limitu nedonesli. Dále následovala vlečka se zajícem a první nastoupil náš známý s NKO 14 měsíční fenkou. A zde se projevilo pověstné zkouškové štěstí nebo smůla. Měli opravdu smůlu, bylo nám to všem strašně líto, protože fenka sice našla a zajíce aportovala, ale v nepřehledném terénu zřejmě ztratila orientaci a nestačila se v limitu vrátit. A to víc to bylo smutnější, když při návratu byla na ní vidět její ohromná radost, že pánovi aport přinesla. Ale nemohli už pokračovat dále. Nic méně si to určitě opraví a již jsou přihlášení na jiné zkoušky a my jim moc držíme palce nebo pěsti, prostě jim přejeme štěstí. Zkoušení se těmi čekáními na vlečkách protáhlo a z lesa jsme šli až asi o půl šesté. Byl to velmi vyčerpávající den. Nevím zda jsem byla víc na nervy já nebo Janina s Luckou. Holkám moc děkuji za podporu a že to se mnou celý den vydržely. Na dopoledne nás přišla podpořit i Mirka se svojí fenkou Dinou, kterou jsme psychicky podporovaly na norovačkách. Byl to opravdu vyčerpávající den, který byl zakončen úspěchem, který ovšem nepatří jen mně a Aranovi, ale v prvé řadě také Janině, která to s námi při cvičení a nácvikách všechno odchodila. Prostě týmová práce. 🙂 Ale také musím poděkovat všem známým, kteří se nám věnovali a byli velmi nápomocní ať už radou nebo pomocí. Velmi jim všem děkujeme za jejich pomoc, radu a podporu. A teď je na řadě Angii, takže přestávám psát a jdeme cvičit. A závěrem snad už jen myslivecké kynologii „Zdar“.