Náš první MOK Arana k nám přišel a změnil naše životy, když jsme se museli rozloučit s naším předchozím dlouholetým společníkem Danem byl to Americký pitbull teriér. A tímto bychom mu chtěly věnovat pár slov. Přesto, že patřil mezi ty obávaná bojová plemena a poznaly jsem ho, už jako dospělého psa
v 5 letech.
Byl to povahově zlatý pes, žádné bojové plemeno. Byl to společník a do našeho nově postaveného domu se přestěhoval v 10 letech. V době, kdy už jsme měli dvě malé děti. Můžeme popravdě říct, že mu nedali pokoj, ale nikdy jim to nedal sebemenším způsobem najevo a stále trpělivě jejich vylomeniny snášel. Museli jsme se s ním rozloučit 30.05. 2009. Bylo to opravdu smutné loučení, které jsme všichni oplakali. Stále na něj s láskou vzpomínáme a nikdy nezapomeneme.
Přesto, že manžel chtěl stejné plemeno po konzultaci s majitelkou chovné stanice, ze které Dan pocházel, už jsme si to znovu netroufli, bylo nám sděleno, že český chov těchto psů, už není moc kvalitní. Ať si pořídíme psa importovaného např. z Holandska. Proto chtěl manžel aspoň AST. Já chtěla jiné plemeno -Výmarského ohaře. Manžel nakonec souhlasil. Ale ovlivněni Janinou, které za její radu tímto děkuji. Jsme vybrali Maďarského ohaře.